Hrad Karlštejn, majestátní symbol doby Karla IV., je opředen řadou historických mýtů a záhad. Mezi nejtemnější a nejkontroverznější patří pověst o „české Čachtické paní“ – Kateřině Bechyňové z Lažan (rozené z Komárova), manželce karlštejnského purkrabího, které je připisováno brutální mučení a vraždění poddaných, a to včetně spekulací o krvavých rituálech na hradě samotném.
1. Kdo byla Kateřina Bechyňová?
Kateřina z Komárova se narodila do šlechtického rodu a provdala se za Jana Bechyně z Lažan, který zastával vlivné postavení. V letech 1529–1538 byl Jan Bechyně purkrabím na Karlštejně. Hlavním sídlem rodiny však byla tvrz v Pičíně na Příbramsku. Právě zde, mimo hlavní pozornost Prahy a Karlštejna, se měly odehrávat nejstrašnější činy.
Zvrácené praktiky a obvinění
Kateřina projevovala chorobnou krutost vůči svému služebnictvu, zejména mladým děvečkám a čeledínům. Kronikář Mikuláš Dačický z Heslova ve svých pamětech uvádí, že byla odsouzena „hrdla pro rozličné mordy“. Soudní spisy dokládají, že Kateřina:
- Řezala nožem těla svých poddaných a do ran sypala sůl.
- Stahovala obětem kůži.
- Polévala je ledovou vodou nebo vroucím máslem.
- Usmrtila dívku přivázáním hmoždíře k hlavě a oběšením přes bidlo.
Sama Kateřina se nakonec při výslechu doznala ke čtrnácti vraždám, ačkoli se spekuluje o mnohem vyšším počtu obětí.
2. Mýtus o Karlštejně a Krvavých Rituálech
Ačkoli se hlavní dějiště hrůzných činů nacházelo na Pičíně, spojení s Karlštejnem je silné a historické mýty ho přiživily.
Role Karlštejna v příběhu
Jako manželka purkrabího, nejvyššího hradního úředníka, se Kateřina na Karlštejně často pohybovala. Pověsti, ačkoli nepodložené, tvrdí, že i za zdmi hradu mohla spáchat některé své zločiny. Hovoří se o tom, že některé z těl svých obětí měla pohřbít v areálu hradu, nebo že zde pod záminkou mučení prováděla své zvrácené choutky, aniž by to manžel, zaneprázdněný úřadem, zpozoroval.
Spekulace o „Koupeli v Krvi“
Nejvíce mýtickou, a zároveň nejméně doloženou, je paralela s Alžbětou Báthoryovou (Čachtickou paní). Lidové pověsti uváděly, že Kateřina Bechyňová vraždila mladé dívky, aby se koupala v jejich krvi a zajistila si tak věčné mládí. Tato verze je historiky považována za nepravděpodobný literární a lidový přídavek, který měl příběh o kruté šlechtičně ještě více zdramatizovat a srovnat ji s její mnohem slavnější slovenskou protějšky.
Realitou zůstává, že Kateřina páchala sadistické činy z nenávisti a narušené osobnosti, nikoli pro rituální účely spojené s elixírem mládí.
Zásah Hájka z Libočan
K odhalení Kateřininých hrůzných činů přispěl tehdejší děkan karlštejnské kapituly, Václav Hájek z Libočan (slavný kronikář). Hájek, který měl s purkrabím Janem Bechyněm dlouhodobé spory, začal shromažďovat svědectví prostých lidí, kteří se k němu chodili stěžovat na krutost paní Kateřiny. I přes počáteční zastrašování svědků (ti nejdříve ze strachu vypovídali v Kateřinin prospěch) se nakonec podařilo shromáždit dostatek důkazů pro soud.
3. Soud a záhadná smrt
Kateřina Bechyňová byla v lednu 1534 odsouzena. Původní rozsudek zněl na veřejnou popravu stětím, ten byl však později změněn na trest umoření hladem.
- Vězení: Dne 27. února 1534 byla uvězněna ve věži Mihulka (Prašná věž) na Pražském hradě.
- Smrt: Zemřela 15. března 1534 po dvou týdnech hladovění. Údajně byla nalezena s okousanými prsty, což naznačuje nesmírné utrpení.
- Záhadná odplata: Dva dny po její smrti, 17. března 1534, náhle zemřel předseda soudního tribunálu, Vojtěch z Pernštejna. Vznikla tak pověst, že si ho Kateřina „stáhla s sebou do hrobu“ jako pomstu za svůj osud, což je dalším z mýtů opřádajících tento případ.
4. Mýty obklopující Karlštejn
Případ Kateřiny Bechyňové je jen jednou z temných legend spojených s hradem. Karlštejn provází i další záhady, které nejsou spojené s krvavými rituály, ale s jeho výstavbou a funkcí.
- Zákaz pro Ženy: Nejznámější mýtus, zpopularizovaný divadelní hrou Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického, tvrdí, že ženy měly na hrad zakázaný vstup. Historické prameny to nepotvrzují; pravděpodobně se zákaz týkal pouze Velké věže a posvátné kaple sv. Kříže, kde byly uloženy korunovační klenoty a relikvie.
- Hradní Studna a Tajemství Vody: Dlouho se tradovalo, že studna ve Studniční věži je tajně propojena štolou s potokem, aby nepřítel nezjistil, že na Karlštejně není dostatek vody. Věž byla ale skutečně zásobována vodou z povrchového pramene, který k ní byl veden štolou proraženou skálou. Studna samotná je hluboká přes 80 metrů a její mechanismus je dodnes technickou raritou.
- Druhý Jan Žižka (Slepý Hudebník): Povídá se, že na Karlštejně žil i slepý hudebník, který se zamiloval do hradní dívky. Legenda ho často spojuje s hrdinským činem, kdy během obléhání Turky (což je anachronismus, hrad obléhali Husité) zahrál tak, aby zahnal nepřítele, ale zaplatil za to životem.
